Podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ústřední správní úřady, do jejichž působnosti náleží úsek státní správy, na němž došlo k porušení právní povinnosti zakládající odpovědnost za přestupek, nebo Ministerstvo vnitra v případech podle § 103 odst. 4 zpracovávají každoroční přehled přestupků.
Například v oblasti zaměstnanosti by měly být na pozoru právnické osoby, které umožní výkon nelegální práce (viz § 140 odst. 1 písm. c) a e) zákona o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) podle § 5 písm. e) citovaného zákona. Za tento přestupek hrozí podle zákona o zaměstnanosti pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč.
Podle zveřejněného přehledu přestupku Ministerstvem práce a sociálních věcí přitom vyplývá, že za rok 2018 bylo v návaznosti na § 140 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti uděleno téměř 400 pokut při průměrné výši cca 280 tis. Kč.
Za nelegální práci se přitom považuje
1. závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah,
2. práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo
3. práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno,
Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Za nelegální práci však hrozí i další sankce, například překlasifikace příjmů správcem daně jako příjem ze závislé činnosti.