DORUČOVÁNÍ PRÁVNICKÝM OSOBÁM a NĚKTERÉ DAŇOVÉ SOUVISLOSTI SE ZAJIŠTĚNÍM DANĚ U ZAHRANIČNÍ PRÁVNICKÉ OSOBY
V daňovém řádu se v § 45 uvádí, že právnické osobě se doručuje na adresu jejího sídla. Zahraniční právnické osobě se doručuje na adresu sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti této pobočky nebo jiné organizační složky.
Pokud právnická osoba požádá správce daně o doručování na jinou adresu v České republice, doručuje se písemnost na tuto adresu, pokud je právnická osoba na této adrese skutečně umístěna.
Je-li adresátem právnická osoba, je oprávněna písemnost převzít osoba oprávněná jednat jménem této právnické osoby. Písemnost, která není určena do vlastních rukou, se může doručit kterémukoliv zaměstnanci právnické osoby nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud souhlasí s tím, že odevzdá písemnost adresátovi.
Nebyla-li na adrese pro doručování písemnosti do vlastních rukou nebo jiné písemnosti, jejíž převzetí má být rovněž potvrzeno, zastižena osoba oprávněná převzít písemnost podle odstavce 3, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Písemnost, která nebyla vyzvednuta ve stanovené lhůtě, může správce daně doručit na adresu místa pobytu fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby podle § 24 odst. 2 daňového řádu, pokud je mu adresa jejího místa pobytu známa.
Pro doručování orgánům veřejné moci se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 1 až 4.
Důležité při doručování právnické osobě je ovšem pamatovat na to, že § 45 daňového řádu se použije za předpokladu, že nelze doručit písemnost elektronicky (blíže viz § 39 daňového řádu).
Podle § 42 daňového řádu platí, že osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje elektronicky.
Právnické osoby by měly být tedy obezřetný a sledovat příchozí zprávy do datové schránky. Obecně platí, že pokud se osoba do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy je dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty (srov. § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).
Nejvyšší správní soud řešil v poslední době též spor mezi zahraniční právnickou osobou a Odvolacím finančním ředitelstvím v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze, jenž se vztahoval též k otázce doručování a dalším daňovým souvislostem se zahraniční právnickou osobou.
Dne 12. 6. 2018 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek v daném sporu čj. 9 Afs 69/2017-75, který zveřejnil navíc ve Sbírce rozhodnutí.
V návaznosti na tento rozsudek a právní věty zveřejněné ve Sbírce Nejvyššího soudu je důležité pamatovat např. na to, že
I. I pokud nemá organizační složka zahraniční právnické osoby na území České republiky postavení osoby zúčastněné na správě daní, doručuje se této zahraniční právnické osobě na adresu sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu zřízené v České republice, týká-li se písemnost činnosti této pobočky nebo jiné organizační složky (§ 45 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu).
II. Ve výroku zajišťovacího příkazu na zajištění dosud nestanovené daně není třeba uvést použití pomůcek správcem daně (§ 167 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu).
III. Po správci daně nelze požadovat, aby se ve stejném rozsahu při vydání zajišťovacích příkazů zabýval majetkovými poměry zahraniční právnické osoby, včetně těch se sídlem v Evropské unii, jako je tomu u tuzemských právnických osob. Klíčové jsou jemu známé poměry odštěpného závodu v České republice (§ 167 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu).
IV. Specializovaný finanční úřad je příslušný i pro zahraniční právnické osoby, pokud dojde ke splnění podmínky překročení obratu více než 2 mld. Kč [§ 11 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky].
V. Soud nemá povinnost přihlížet k okolnostem odůvodňujícím snížení výše zajištění správcem daně podle § 168 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, nebo zánik zajišťovacího příkazu podle § 168 odst. 4 daňového řádu, pokud tyto okolnosti nastaly po vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).