V minulém díle jsme informovali, že Finanční správa využívá při kontrolní činnosti zejména následující postupy: vyhledávací činnost, vysvětlení, místní šetření, daňovou kontrolu, postup k odstranění pochybností. Finanční správa navíc spolupracuje při kontrolní činnosti i s orgány činnými v trestním řízení. To ostatně vyplývá z daňového řádu a z informace o činnosti Finanční správy za rok 2018 zveřejněné dne 10. 7. 2019 na stránkách Ministerstva financí. Podrobněji jsme se pak v minulém článku věnovali otázce vyhledávací činnosti.
V dnešním článku se blíže věnujeme postupu k odstranění pochybností – co se jím rozumí a na co se v rámci něho nejvíce zaměřovala Finanční správa v roce 2018.
Obecně platí, že za postup k odstranění pochybnosti lze označit činnost, kdy správce daně vyzve daňový subjekt k odstranění pochybností, má-li konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených.
V informaci o činnosti Finanční správy za rok 2018 se pak uvádí, že postup k odstranění pochybností je postup (ucelený soubor úkonů), který je v tomto případě fakultativně realizován v rámci nalézacího řízení. Jde o postup, jímž mají být odstraňovány konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení, dodatečného daňového tvrzení nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených.
Použití postupu k odstranění pochybností je limitováno konkrétní pochybností dílčího charakteru, tímto rámcem je limitováno i vedené dokazování, neboť nemá sloužit k obsáhlému a časově i personálně náročnému dokazování. Pro takový účel je využívána daňová kontrola.
Na co se Finanční správa v roce 2018 v rámci postupu k odstranění pochybností dle zveřejněné informace nejvíce zaměřovala:
Celkem bylo ukončeno 19 840 postupů a z toho počet ukončení s rozdílem činil 13 467, tj. cca u 68 % případů.
Nejčastěji byl tento postup využíván v oblasti daně z přidané hodnoty, kde počet ukončených postupů činil 13 976 (tj. cca 70 %), a z toho počet ukončení s rozdílem 11 248.
Změna v důsledku postupu k odstranění pochybností přitom činila celkem u daňové povinnosti 2 864 286 000 Kč a z toho rozdíl v rámci DPH 2 421 706 000 Kč. Další změnou v rámci postupu k odstranění pochybností byla změna u nadměrného odpočtu ve výši 1 298 920 000 Kč.
V roce 2018 ve srovnání s rokem 2017 bylo zaznamenáno zvýšení v počtu ukončených postupů k odstranění pochybností celkem, a to o 5 189 případů, což v procentuálním vyjádření činí 35,4 % a současně se zvýšil počet ukončených řízení s rozdílem, a to o 6 214 řízení (tj. o 85,7 %). Zvýšení počtu ukončených postupů k odstranění pochybností odpovídá i dosaženým výsledkům. V ukazateli změny daňové povinnosti bylo v roce 2018 dosaženo sice téměř stejných výsledků jako v roce 2017, avšak u změny nadměrného odpočtu došlo k navýšení z -545 691 tis. Kč na -1 298 920 tis. Kč, tj. o 753 229 tis. Kč, což je zvýšení o 138,0 %.
Podle Finanční správy lze tyto výsledky přičíst i ke zkvalitnění kontrolních mechanismů a zefektivnění metod pro výběr daňových subjektů. Správci daně byla také pro zefektivnění využití kontrolních kapacit v rámci institutu POP využívána možnost celostátní působnosti.
Ztráta na daních z příjmů byla v důsledku postupů k odstranění pochybností zvýšena o 19,2 mil. Kč. Tato situace nastala v důsledku postupu daňového subjektu, který v rámci likvidace tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč, ačkoli výsledkem hospodaření byla ztráta, čímž zapříčinil, že vykázaná ztráta byla vykázána až jako výsledek postupů k odstranění pochybností.
Pokud se týká oblasti DPH, patřilo mezi zjištění zejména neprokázání hmotně právních podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně, neprokázání přijetí plnění od deklarovaného dodavatele, neprokázání faktického přijetí zdanitelného plnění, chybné určení místa plnění, neprokázání použití pro ekonomickou činnost plátce, neprokázání osvobození při dodání zboží do JČS či neprokázání vývozu a jeho dodanění jako uskutečnění zdanitelného plnění v tuzemsku.
U DPPO se jednalo například o chybějící účetní výkazy či jejich nesoulad s daňovým tvrzením, nesprávné uplatnění daňové ztráty za minulá zdaňovací období, neoprávněné uplatnění slev na dani z titulu investičních pobídek, či nevyloučení nákladů souvisejících s příjmy, které nejsou předmětem daně.
V oblasti DPFO bylo v rámci POP zjišťováno neoprávněné nárokování na nezdanitelné části základu daně nebo uplatněných slev na dani (např. nedoložení nároku na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, neoprávněné uplatnění slevy na manželku, neprokázání zákonných podmínek pro odečet úroků z úvěru, aj.) Dále se jednalo o nevykázání veškerých zdanitelných příjmů či chybný postup při výpočtu příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí nebo neprokázání výše příjmů podle § 7 ZDP.