Finanční správa na svých internetových stránkách zveřejnila 9. 8. 2018 rozhovor, který poskytl pro Hospodářské noviny ředitel Sekce metodiky a výkonu daní na Generálním finančním ředitelství. Rozhovor se týká uživatelů Uberu a Airbnb, ze kterého je patrné, že uživatelé Uberu a Airbnb budou prověřovány Finanční správou, zda řádně splnili své daňové povinnosti. Z rozhovoru také vyplývá, na co by si uvedení uživatelé měli dát pozor v návaznosti na daňové zákony.
Článek byl vydán pod názvem „Neplatičům daní z řad uživatelů Uberu i Airbnb každý den nabíhají pokuty z prodlení“.
Jako zdroj byl použit: Ihned.cz | 9. 8. 2018 | Rubrika: Byznys| autor: Jan Úšela, Sandro Elčić
Z rozhovoru vyplývají pro uživatele Uberu a Airbnb zajímavé informace, včetně upozornění, na co by si měli dát pozor ve vztahu k daňovým povinnostem.
HN: V případě Uberu už ministerstvo financí potvrdilo, že od firmy získalo data o identitě jejích pražských řidičů, ročních příjmech nebo poplatcích, které Uberu odvádějí. Jak je to s daty z Airbnb? Proč finanční správa odmítá sdělit, kde na údaje o totožnosti pronajímatelů a jejich příjmech přišla?
Nemůžeme v rámci probíhajícího řízení sdělovat, jak jsme k těm údajům přišli. V získávání podobných údajů si každopádně umíme poradit. V rámci naší taktiky a mlčenlivosti se k tomu ale nebudeme blíže vyjadřovat.
HN: Jednou z těch cest by mohlo být získání dat o pronajímatelích přes banky, u kterých mají účty. Jaké pravomoci má v tomto směru finanční správa, když to zobecníme? Co všechno si můžete od bank vyžádat?
Zákon umožňuje, abychom žádali o údaje, které potřebujeme pro řádný výkon správy daní. Jsou to například informace o číslech účtů, stavech peněžních prostředků a o jejich pohybu nebo také o osobách, které peníze na účty vložily. Musím ale znovu zopakovat, že vzhledem k probíhajícímu řízení jsou informace o způsobu získání dat důvěrné.
HN: Pojďme se posunout k otázce daňových kontrol, které jste nyní po získání dat zahájili. Co při nich zkoumáte?
Máme k dispozici informace o příjmech poplatníků, kteří podnikají skrze Uber i Airbnb. V případě, že se mezi těmito příjmy a částkami uvedenými v daňových přiznáních objevují rozdíly, pak tyto poplatníky obvykle oslovujeme písemnou výzvou k podání řádného nebo dodatečného přiznání. Podle zákona přitom můžeme posuzovat řádné zdanění příjmů za poslední tři roky.
HN: U Uberu se ví, že má v Praze zhruba dva tisíce řidičů. U Airbnb se jen v hlavním městě hovoří o tisících pronajímatelích. Můžete uvést, kolika lidí se nynější kontrolní akce týká?
Myslím, že mohu říci, že se jedná o tisíce osob.
HN: Jaký je podíl těch, u kterých jste objevili nějaké daňové nedoplatky?
Dat je relativně hodně, takže ještě nemáme zpětnou vazbu. Chystáme se vše v nějakém rozumném čase vyhodnotit, ale finanční správa má i jiné činnosti, takže si nemyslím, že to bude dříve než v roce 2019.
Víte, ono to není tak jednoduché. Údaje, které máme, jsme zaslali na příslušné finanční úřady, které s nimi nyní dále pracují. Porovnávají příjmy poplatníků s tím, co přiznali ve svých přiznáních. Sledují, zda takoví lidé vůbec přiznání podali a zda v nich jsou uvedené příjmy z podnikání nebo ze zaměstnání. Těch údajů se porovnává celá řada a až pak se lidem zasílají výzvy.
HN: Pojďme se teď bavit o daňových povinnostech, které z pronajímání nemovitostí přes Airbnb plynou. Co všechno musí takový hostitel z hlediska finanční správy splnit?
Takový člověk by měl nejdříve zvážit, zda poskytuje ubytovací službu, nebo nájem. To, co je poskytováno prostřednictvím platformy Airbnb, je podle mého názoru vesměs ubytovací služba, která má krátkodobý charakter v řádech dnů, týdnů nebo měsíců a slouží k rekreačním účelům. Ubytovanému jsou při ní poskytovány služby jako úklid, výměna ložního prádla nebo poskytování snídaně. Drobné opravy za něj rovněž dělá pronajímatel na rozdíl od situace, kdy jde o nájem.
Člověk se pak musí zamyslet nad tím, zda takovou činnost dělá pravidelně a se ziskem, protože pak je ubytovací služba podnikáním. Kvůli tomu se musí občan zaregistrovat k dani na finančním úřadě, a to do 15 dnů ode dne, kdy začne pobírat příjmy z této ubytovací služby. Tady bych ještě dodal důležitou poznámku: poplatník musí zdanit příjmy včetně takzvaných servisních poplatků, které hradí Uberu či Airbnb. V praxi to znamená, že v přiznání nezmiňuje celkové částky, které mu některá z těchto platforem na účet zaslala. Musí je ještě navýšit o ten zmíněný servisní poplatek. Ten lze ovšem uplatnit jako daňově uznatelný výdaj.
Pak musí také posoudit, jaká je jeho pozice ve vztahu k DPH. Tam je to relativně složité. Jestliže se bavíme o těchto platformách, které nemají na území České republiky své sídlo, pak ten, kdo přes ně nabízí své služby obvykle platí Uberu nebo Airbnb zmíněný servisní poplatek. A z toho je povinen odvést DPH.
Kvůli platbě DPH se musí zaregistrovat jako takzvaná identifikovaná osoba do 15 dnů od uhrazení servisního poplatku. DPH pak odvádí každý měsíc, který následuje po uhrazení tohoto poplatku. Vedle toho si navíc musí kontrolovat svůj obrat. V případě, že by ze všech svých podnikatelských činností za posledních 12 kalendářních měsíců překročil v obratu milion korun, musel by se ještě registrovat jako plátce DPH.
HN: Co když takové povinnosti člověk nesplní a k platbě zmíněných daní se nepřihlásí? Co mu pak hrozí?
Sankcí je více. Správce daně může i uložit například pokutu za nesplnění registrační povinnosti. Když pronajímatel například pak i nepodá daňové přiznání, hrozí mu především sankce za pozdně podané daňové přiznání. Daň je splatná vždy v termínu podání daňového přiznání, pokud je řeč o dani z příjmů. Jestliže se jedná například o příjmy za rok 2016, tak byla povinnost je přiznat do 1. až 3. dubna 2017. Jestliže je ale takové přiznání podáno až teď včetně uhrazení daně, tak ještě hrozí úroky z prodlení. Výše takových úroků odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB, která je zvýšená o 14 procent. To se počítá za každý den prodlení.
U DPH jsou úroky z prodlení shodné. Tam jsou ovšem jiná období pro podávání daňového přiznání. To je podáváno měsíčně, od čehož se pak odvíjí výše úroku z prodlení.
HN: Obecně ale platí, že každý další den, kdy poplatník nepodá dodatečné přiznání, tak mu nabíhají úroky...
Přesně tak. Na to všechno jsme ale letos na jaře upozorňovali v rámci každoroční informační kampaně k placení daní z příjmů. Uváděli jsme, že lidé mají povinnost takové příjmy zdanit. Nejdříve jsme se snažili subjekty upozornit na jejich daňové povinnosti i metodikou, kterou jsme vydali loni v říjnu a ve které je dopodrobna rozepsáno, jaké daňové povinnosti musí pronajímatelé Airbnb nebo řidiči Uberu splnit. Čili jsme se snažili lidi upozornit, aby své povinnosti splnili dříve, než od finančních úřadů případně dostanou výzvy k doplacení daní.
HN: Zmínil jste, že pronajímání nemovitostí přes Airbnb považujete vesměs za ubytovací službu, která slouží k rekreaci a je krátkodobá. Kdyby přitom šlo z hlediska zákona o nájem, tak by pronajímatel musel platit daň z příjmu, ale už ne DPH, což je docela podstatné. Jak ovšem ubytování od nájmu odlišit? Jak určit, zda někdo ubytovává turistu, který přijel na rekreaci, nebo nájemníka, který v bytě delší dobu pobývá?
To musíme ověřit důkazním řízením. Ono to je seznatelné z toho, jak jsou ubytovací služby přes Airbnb nabízeny. Jestli je to nabízeno skutečně pro rekreaci nebo k ubytování. Máme možnosti vyslechnout případně svědky. Je to věcí takzvaného dokazování.
Když jde o ubytovací službu, tak je důležité, jestli ji lze chápat jako podnikání, nebo jako příležitostnou činnost. Podnikání je podle zákona soustavná činnost za účelem zisku. Pro nás je soustavná činnost taková, která je konána opakovaně, několikanásobně, například sezónně. Jestli každou sezónu budu nabízet letní byt k ubytování a budu to dělat dva roky po sobě, tak to určitě má nějaký prvek soustavnosti. Jestli bude cena kalkulována ziskově, tak to určitě splňuje i podmínku pro to, aby se dalo říct, že to je podnikání.
HN: Ale co kdyby pronájem přes Airbnb proběhl pouze jednou?
Jestli se bavíme o platformě Airbnb, tak přes ni je nemovitost nabízena. Na webových stránkách služby má pronajímatel trvale vystavenou nabídku se svou nemovitostí, na níž se snaží nalákat klientelu. Účelem je tedy opakovaně a soustavně nabízet nevyužitý byt nebo dům k ubytování. To jsou určitě prvky, které podle mě charakter soustavnosti dělají. Je to stejné, jako když budete každou zimu prodávat kapry. V takovém případě nikdo nemůže pochybovat o tom, že jde o podnikání.
Na druhou stranu, jestli to je opravdu nahodilé, je to jednorázová činnost a příjmy z činnosti nepřesáhnou za rok 30 tisíc, tak je to osvobozeno od daně, tak potom není povinnost ani to v daňovém přiznání uvádět.