Sleva na dani při zaměstnávání osob se zdravotním postižení + nový rozsudek soudu

 

 

Sleva na dani při zaměstnávání osob se zdravotní postižením

 

Pro daň z příjmů platí, že poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 zákona o daních z příjmů se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odstavce 2 zákona o daních z příjmů desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle § 35 odstavce 2 zákona o daních z příjmů desetinné číslo.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

 

Krajský soud v Ostravě řešil spor mezi fyzickou osobou a Odvolacím finančním ředitelstvím o přezkoumání rozhodnutí ve věci daně z příjmů fyzických osob, a který se vztahoval k výše uvedené problematice.

 

Dne 25. 10. 2017 Krajský soud vydal rozsudek v daném sporu čj. 22 Af 86/2015-43, který zveřejnil Nejvyšší správní soud navíc ve Sbírce rozhodnutí.

 

Podle právních vět zveřejněných k tomuto rozsudku je důležité pamatovat na to, že

I. Primárním účelem slevy na dani dle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je motivovat zaměstnavatele k zaměstnání osob se zdravotním postižením, nikoliv kompenzovat daňovému subjektu snížené výnosy a zvýšené náklady vzniklé zaměstnáváním zdravotně postižených osob.

II. Vzhledem k tomu, že sleva na dani dle § 35 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není snížením daňového základu, ale je slevou na vlastní daňové povinnosti poplatníka, není vázána pouze na příjmy plynoucí ze samostatné výdělečné činnosti, při které poplatník zaměstnává osoby se zdravotním postižením.

 

Plné znění rozsudku Nejvyššího správního soudu

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedInu
Please reload

Please reload

Archiv

Skladová evidence a její důležitost

17.08.2018

1/5
Please reload

Doporučené příspěvky
Hledejte pomocí tagů
Nedávné příspěvky