Skladová evidence a její důležitost

 

Podnikatelé by si měli dávat při vedení daňové evidence či účetnictví pozor také na správné vedení skladové evidence, respektive na správné vykazování zásob.

 

Například u fyzické osoby tato povinnost vyplývá z ustanovení § 7b zákona o daních z příjmů, kde se uvádí, že daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a dluzích.


Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se přitom použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví, pokud není v zákoně o daních z příjmů stanoveno jinak.

 

Jednou ze složek majetku jsou rovněž i zásoby. Bližší definici zásob lze najít například ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, konkrétně v § 9.

 

Rovněž v zákoně o dani z přidané hodnoty v § 100 odst. 3 písm. b) je uvedeno, že plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty přehled obchodního majetku.

 

Podnikatelé by také měli pamatovat na ustanovení trestního zákona, kde se například v § 254 odst. 1 uvádí

"Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen,

kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo

kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají,

a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti."

 

To, že nesprávné vedení evidence majetku (tedy i zásob) může vyjít draho, se přesvědčila například fyzická osoba, které byla nejen doměřena daň správcem daně v řádu několika stovek tisíc, ale navíc byla tato osoba shledána jako vinnou přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea první trestního zákoníku. Navíc této osobě byl uložen i zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti v postavení osoby samostatně výdělečné činné.

 

V uvedeném rozsudku Nejvyšší soud například uvedl,

"Výhradu dovolatele týkající se neexistence zákonné povinnosti vést konkrétní skladovou evidenci předmětných zásob, musí Nejvyšší soud odmítnout jako zcela neopodstatněnou, a to z následujících důvodů. Podle § 7b odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, na který odkázal soud prvního stupně v tzv. skutkové větě výroku o vině, je plátce daně povinen vést daňovou evidenci. Tou se podle citovaného ustanovení rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů, přičemž tato evidence musí obsahovat jednak údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, jednak údaje o majetku a dluzích. A právě ze zákonné povinnosti vést údaje o majetku vyplývá i povinnost vést skladovou evidenci. Je totiž nepochybné, že pod pojem majetku spadá i stav zásob. Skladová evidence o něm je tedy jiným dokladem ve smyslu § 254 odst. 1 tr. zákoníku sloužícím k přehledu o majetku daňového subjektu, kterou je plátce daně podle § 7b odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů povinen ze zákona vést. Navíc § 7b odst. 4 téhož zákona přímo ukládá daňovému poplatníkovi povinnost zjistit skutečný stav zásob k poslednímu dni zdaňovacího období, provést o tom zápis a o případné rozdíly upravit základ daně. Aby poplatník daně této povinnosti dostál, musí zjistit skutečný stav zásob inventurou a výsledek porovnat s evidovaným stavem. Z obsahu provedeného dokazování v této věci vyplynulo, že obviněný nezaznamenával řádně stav svých zásob, neprovedl inventarizaci majetku ke konci příslušného zdaňovacího období, tudíž fakticky ani nemohl řádně splnit citovanou zákonnou povinnost. Lze tedy shrnout, že obviněný měl podle zákona o daních z příjmů povinnost vést řádnou daňovou evidenci přehledu o majetku pro potřeby daňového řízení, přičemž pod tento pojem spadá i vedení skladové evidence."

 

Odkaz na celé znění usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 868/2014 ze dne 8. 10. 2014

 

 

 

Obchodní společnost JANDA Consulting s.r.o. je schopna zajistit vedení skladové evidence tak, abyste se vyhnuli jakýmkoli problémům a mohli se naplno věnovat rozvoji Vašeho podnikání.

 

Ceník služeb poskytovaných obchodní společností JANDA Consulting s.r.o.

 

 

 

 

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedInu
Please reload

Please reload

Archiv

Skladová evidence a její důležitost

17.08.2018

1/5
Please reload
<