Předmět daně z příjmů fyzických osob – ostatní příjmy + Nový rozsudek Nejvyššího správního soudu - směna obchodního podílu

 

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou

a) příjmy ze závislé činnosti,

b) příjmy ze samostatné činnosti,

c) příjmy z kapitálového majetku,

d) příjmy z nájmu,

e) ostatní příjmy.

 

Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku nebo z nájmu, jsou zejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem, a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem,

b) příjmy z úplatného převodu

1. nemovité věci,

2. cenného papíru a

3. jiné věci,

c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu družstevního podílu,

d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,

e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,

f) podíl

1. člena obchodní korporace s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na likvidačním zůstatku, nebo

2. majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,

g) vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění,

h) výhry z hazardních her,

ch) výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování, ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže,

i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,

j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu,

k) příjem z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem,

l) příjem z výměnku,

m) příjem obmyšleného ze svěřenského fondu,

n) bezúplatný příjem,

o) příjem z rozpuštění rezervního fondu vytvořeného ze zisku nebo z rozpuštění obdobného fondu.

 

Nejvyšší správní soud řešil spor mezi fyzickou osobou a Odvolacím finančním ředitelstvím v rámci kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který se vztahoval k výše uvedené problematice zejména zdanění směny obchodních podílů.

 

Dne 29. 11. 2017 Nejvyšší správní soud vydal rozsudek v daném sporu čj. 2 Afs 192/2017-26, který zveřejnil navíc ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

 

Podle právních vět zveřejněných k tomuto rozsudku je důležité pamatovat na to, že

 

I. Při daňověprávní kvalifikaci soukromoprávních jednání nelze opomenout jejich hospodářskou podstatu a účel a je nutno je posuzovat ve vzájemných souvislostech.

II. Pokud ze smlouvy o smlouvách budoucích vyplývá vůle účastníků (zde fyzických osob) uzavřít sérii na sobě závislých převodů obchodních podílů, na jejichž konci dosáhnou transformace uspořádání vlastnických vztahů v jimi vlastněných obchodních společnostech (jakési vícestranné „směny“ obchodních podílů), avšak bez získání jakýchkoliv skutečných příjmů kýmkoli z nich nad rámec toho, co měli před provedením transformace, nelze zpravidla nahlížet na jednotlivé převody obchodních podílů v takovéto sérii izolovaně a považovat každý z nich jednotlivě za zdroj příjmu bez zohlednění převodů ostatních.

III. Teprve v případě, že by hodnoty jednotlivých „směňovaných“ obchodních podílů byly takové, že po provedení výše popsané komplexní transakce spočívající v provázaném systému převodů obchodních podílů by některý z účastníků transakce na jejím konci měl majetek ve vyšší hodnotě než na začátku, připadalo by v úvahu zdanění takovéhoto nárůstu majetku v podobě nepeněžního příjmu fyzické osoby podle § 3 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992Sb., o daních z příjmů.

 

Plné znění rozsudku Nejvyššího správního soudu

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedInu
Please reload

Please reload

Archiv

Skladová evidence a její důležitost

17.08.2018

1/5
Please reload

Doporučené příspěvky
Hledejte pomocí tagů
Nedávné příspěvky