Kontrolní činnost Finanční správy v roce 2017

 

 

Dne 11. 7. 2018 byla na stránkách Ministerstva financí zveřejněna Zpráva o činnosti Finanční správy ČR a Celní správy ČR za rok 2017.

 

Přílohou této zprávy je také Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2017 v rozsahu 93 stránek.

 

Z této zprávy lze vysledovat, na co se Finanční správa zaměřovala v roce 2017 v rámci kontrolní činnosti.

 

Vyhledávací činnost

Vyhledávací činnost byla jedním z hlavních nástrojů pro výběr subjektů a oblastí ke kontrolní činnosti či dalším postupům při správě daní, za účelem zjištění plnění povinností daňových subjektů a zajištění relevantní nápravy případných nedostatků. FS si plně uvědomovala, že kvalitní, systematická a cíleně zaměřená vyhledávací a analytická činnost využívající moderních technologií a trendů je relevantním předpokladem pro účinné zahájení a pozitivní výsledky postupů při správě daní. Vedle tradičních postupů proto intenzivně posilovala technologie zpracování velkého objemu dat, dataminingové procesy a procesy vyhledávání v nestrukturovaných datech atd.

 

V rámci vyhledávací činnosti docházelo k vyhodnocení získaných informací, které měly ve svém důsledku zásadní význam pro efektivní a cílený průběh samotných postupů při správě daní či dalších řízeních. Úkony v rámci navazujících řízení a postupů bylo poté možno cíleně směřovat k zjištěním odhalujícím potenciální nedostatky v plnění povinností ze strany daňových subjektů a z nich vyplývající krácení daňových povinností. Informace z vyhledávací činnosti podporovaly všechny stěžejní postupy při správě daní, zejména registrační, kontrolní a exekuční činnost.

 

Nejčastějším, ne však jediným postupem v rámci vyhledávací činnosti bylo místní šetření. V této oblasti vyhledávací činnosti byla především ověřována správnost a úplnost údajů uvedených v podaných daňových tvrzeních, kontrolních hlášeních a údajů uvedených v rámci registračního řízení a dalších povinných evidencích. Významnou částí vyhledávací činnosti správce daně bylo i prověřování a vyhodnocování všech dostupných informací o daňových subjektech, které jsou relevantní pro plnění jejich povinností v rámci správy daní.

 

Jednou z oblastí, kde se významnou měrou vyhledávací činnost uplatňovala, byl institut prokazování původu majetku. V rámci této činnosti dochází k identifikaci subjektů a jejich následnému prověření, zda pořízený majetek (nárůst jmění) byl daňovým subjektem (poplatníkem) pořízen ze zdaněných příjmů.

 

FS v rámci vyhledávací a analytické činnosti zaměřuje stále častěji svoje aktivity i na oblasti a činnosti, které se aktuálně rozvíjejí v internetovém prostředí a jsou charakteristickým jevem současného rozvoje moderních technologií. Jedná se o ekonomické aktivity představující nejrůznější formy dodání zboží a poskytování širokého spektra služeb. Stejnou progresí prochází i spolupráce s ostatními státy, která je založena nejen na kooperaci v rámci konkrétně řešených případů, ale i na plošné výměně informací, jejichž okruh se neustále rozšiřuje.

 

Na základě intenzivní spolupráce s ostatními orgány veřejné moci a třetími osobami, které byli relevantní pro správu daní a v důsledku postupné elektronizace FS, se neustále rozšiřovaly zdroje informací, které jsou využívány v rámci vyhledávací činnosti. Analytické a vyhledávací postupy prováděné za využití výpočetní podpory na celorepublikové i regionální úrovni se staly esenciálními procesy kombinovanými s vlastní aktivitou správců daně. Využívají se i informace získané správcem daně při interakci nejen s daňovými subjekty, ale i třetími osobami, a to včetně institucí a úřadů vykonávající státní správu či samosprávu. Vedle systematického zpracování a vytěžování registrů a rejstříků (veřejně dostupné registry, živnostenský, veřejný a insolvenční rejstřík) se FS v rámci vyhledávací činnosti snaží o systémové nastavení postupů vytěžování médií včetně internetového vyhledávání.

 

Přestože vlastní fiskální efekt z vyhledávací činnosti nebylo možné vždy přímo vyčíslit, bylo nesporné, že tato činnost byla elementární substancí správy daní a výrazným způsobem přispěla ke zvýšení její efektivity a působila také jako prevence vůči rizikovému chování daňových subjektů.

 

Postup k odstranění pochybností

Postup k odstranění pochybností byl jakožto procesní institut daňového práva využíván správcem daně při správě daní v případech konkrétních pochybností o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených. Trendem FS bylo v souladu se základními zásadami správy daní, méně závažné nedostatky a nesrovnalosti, řešit s daňovými subjekty neformálními prostředky (telefonické konzultace, e-maily, SMS), kterými bylo ještě možné dosáhnout cíle správy daní. Teprve pokud ze strany daňových subjektů nebylo reagováno, resp. podle váhy zjištěného pochybení pak správce daně ve své pravomoci, volil odpovídající postup při správě daní. Přestože procesní prostor využitelný při postupu k odstranění pochybností byl užší než u daňové kontroly, je z dosažených výsledků patrné, že byl tento institut stále významným nástrojem při výkonu správy daní.

 

Nejčastěji byl postup k odstranění pochybností využíván (stejně jako v předchozích letech) zejména v oblasti DPH, neboť z celkového počtu postupů k odstranění pochybností ukončených v roce 2017, jich bylo provedeno na této dani 60,7 %.

 

Postup k odstranění pochybností byl v roce 2017 použit a ukončen v 14 651 případech, a z tohoto celkového počtu bylo 7 253 postupů k odstranění pochybností ukončeno s rozdílem oproti hodnotám deklarovaným daňovými subjekty v daňových tvrzeních, což v procentuálním vyjádření činí 49,5 %. Z uvedeného vyplývá, že téměř v polovině prověřovaných případů byly správcem daně zjištěny nesrovnalosti.

 

Počet prováděných postupů k odstranění pochybností u daní z příjmů a DPH meziročně klesl. I v roce 2017 došlo k poklesu počtu ukončených postupů k odstranění pochybností o 4 536 vůči roku 2016, což představuje pokles o 23,6 %, který byl mimo jiné způsoben přechody z postupů k odstranění pochybností do daňových kontrol. Na poklesu se také podílely samy daňové subjekty, které na základě výše uvedeného neformálního postupu odstraní nedostatky a nesrovnalosti, aniž by musel být postup k odstranění pochybností zahájen.

 

Z hlediska změny v důsledku postupu k odstranění pochybností bylo v roce 2017 oproti hodnotám deklarovaným daňovými subjekty dosaženo celkové hodnoty změn ve výši 4 109 180 tis. Kč (u daňové povinnosti 2 961 638 tis. Kč, u nadměrného odpočtu -545 691 tis. Kč a u ztráty –601 851 tis. Kč). Ve srovnání s rokem 2016 došlo u ukazatele změn v důsledku postupů k odstranění pochybností u daňové povinnosti a nadměrného odpočtu k jejich snížení (u daňové povinnosti jde o částku –1 539 819 tis. Kč a u nadměrného odpočtu činí –133 171 tis. Kč), což je úměrné snížení počtu ukončených postupů k odstranění pochybností. U ukazatele změn v důsledku postupů k odstranění pochybností u ztráty došlo ve srovnání s rokem 2016 k jeho zvýšení, a to o 434 204 tis. Kč.

 

Mezi hlavní a nejčastější zjištění v oblasti DPH patřilo neoprávněné uplatnění nároku na odpočet z fiktivního plnění, neprokázání použití přijatých zdanitelných plnění pro ekonomickou činnost či neoprávněné osvobození od daně na výstupu (neprokázání uskutečnění dodání zboží do JČS). U DPPO patřilo v rámci POP k nejčastěji zjišťovaným nedostatkům nesprávné uplatňování odčitatelných položek, nesoulad mezi účetními výkazy a DAP aj. U DPFO bylo řešeno nesprávné uplatnění daňových bonusů, odpočtů nebo slev.

 

Daňová kontrola

Daňová kontrola byla formalizovaným kontrolním postupem, kterým správce daně prověřoval tvrzení daňových subjektů a jiné skutečnosti mající vliv na stanovení jejich daňové povinnosti. Jednalo se o ucelený soubor dílčích úkonů správce daně tvořící samostatný celek. Daňová kontrola se prováděla v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení svého účelu. Institut daňové kontroly  správce daně využíval jak k řádnému (postup je zahajován i „před vyměřením“) tak dodatečnému stanovení daně. Stoupající tendenci mělo zahajování daňových kontrol před vyměřením, a to z důvodu předpokladu rozsáhlého a náročného dokazování při prvním stanovení a vyměření daně.

 

Významný vliv na efektivitu daňových kontrol měla úzká spolupráce s PČR a CS. Trendem kontrolní činnosti na dani z přidané hodnoty byla kvalitní analýza kontrolních hlášení, kdy se finanční správě daří odhalovat i velmi sofistikované daňové úniky. Jejich prokazování bylo velmi časově a obsahově náročné a kladlo značné nároky na pracovníky kontrolních útvarů.

 

Velkým přínosem pro kontrolní činnost byla spolupráce správců daně v rámci celostátní územní působnosti FÚ, která umožňovala kontrolní činnost rovnoměrně rozložit mezi všechny FÚ. V roce 2017 docházelo k soustřeďování skutkově totožných kauz u jednoho správce daně, kde bylo prověřováno více daňových subjektů zapojených do řetězce jedním správcem daně, což zvýšilo komplexnost a kvalitu vyhodnocování důkazních prostředků.

 

Nejvíce kontrol bylo (stejně jako v předchozích letech) na DPH. Z celkového počtu ukončených kontrol bylo 48,0 % kontrol právě na této dani. V roce 2017 bylo ukončeno celkem 13 971 kontrol s celkovým doměrkem 11 594 254 tis. Kč a snížením ztráty o 2 369 378 tis. Kč. Průměrný doměrek na 1 kontrolu stoupl ze 766 tis. Kč roku 2016 na 830 tis. Kč v roce 2017 tj. 8,4 %. Počet ukončených kontrol meziročně klesl. V roce 2017 došlo k poklesu počtu ukončených kontrol o 4 969 vůči roku 2016, což představuje pokles o 26,2 %. Ve srovnání s rokem 2016 došlo u doměrku z kontrol k jeho snížení o 2 915,6 mil. Kč, což bylo úměrné snížení počtu ukončených kontrol.

 

Příčinou poklesu počtu provedených kontrol v roce 2017 je zejména zaměření kontrol na daňové subjekty, u kterých byly indicie o krácení a zkreslování daňových povinnosti např. na řešení řetězových podvodů. Kontrola podvodných řetězců způsobovala, že v rámci jednoho případu nebylo v některých případech možné ukončovat daňové kontroly jednotlivých daňových subjektů, dokud nebyl vyhodnocen celý řetězec. Na poklesu se také podílely samy daňové subjekty, které na základě neformálního postupu odstranily nejasnosti a nesrovnalosti dříve, aniž by musela být zahájena daňová kontrola.

 

Důvodem vedoucím k zahájení daňové kontroly na DPH bylo zejména prověřování subjektů zapojených do řetězových podvodů, buď zahájením daňové kontroly před vyměřením, nebo přechodem do kontroly z postupu k odstranění pochybností. Na DPPO byly daňové kontroly tematicky a fiskálně zaměřeny na odčitatelné položky na výzkum a vývoj, transferové ceny, korunové dluhopisy a dále např. na neoprávněné uplatňování ztrát z předchozích období. Na DPFO se daňové kontroly zaměřovaly na neprokázání původu peněžních vkladů do podnikání, nepřiznání příjmů z nájmu a neoprávněné daňové zvýhodnění na dítě, slevu na manžela a neoprávněný daňový bonus.

 

Podněty předané orgánům činným v trestním řízení

Ke stěžejním prvkům potřebným k dosažení základních cílů v boji s daňovou trestnou činností, tedy daňovými úniky ve formě přímého krácení daní či nezákonného vylákání nadměrných odpočtů, bylo možné zařadit zejména intenzivní spolupráci OFS a OČTŘ. Zmíněná spolupráce je trendem předchozích let a bylo v ní pokračováno, mimo jiné i formou vzájemného vzdělávání, výměny zkušeností se zaměřením na prohloubení, resp. zvýraznění součinnosti a koordinace přístupů při potírání stále sofistikovanější trestné činnosti.

 

Základní platformou zajišťující efektivitu spolupráce FS v součinnosti s P ČR a CS je systém Kobra. Operativní a nebyrokratický systém spolupráce umožňuje včasné přijetí kroků k účinnému potírání ekonomické trestné činnosti, či jejímu zabránění. Zároveň v předchozích letech do praxe uvedený systém jak centrální, tak krajské úrovně, měl evidentní tendenci k cizelování vzájemných úkonů, a to i ve smyslu zdařilejší orientace v daňové a trestně právní problematice. Ze zmíněné spolupráce profitovaly účastné státní složky i zvyšující se erudicí svých pracovníků, což bylo důležitým předpokladem rozkrývání daňové trestné činnosti. Vyšší míru důrazu na organizátory nelegální činnosti umožňovala i aplikace nových procesních i technických opatření. K těmto patřilo uvedení v platnost a praktická aplikace celostátní kontrolní působnosti pracovníků FS, která v kombinaci s výstupy a analýzami z kontrolních hlášení umožňovala pružnější a zejména účinnější diverzifikaci kontrolní činnosti i s přihlédnutím k optimálnímu využití jednotlivých profesionálních týmů stran jednotlivých daňových problematik, zejména pak řetězců.

 

Významný fiskální efekt fungování Kobry je uvozen skutečností, že za rok 2017 bylo zajištěno či zabráněno škodě v rámci Centrální Kobry ve výši 761 mil. Kč. V projektu Regionální Kobra bylo zajištěno či zabráněno škodě ve výši 649 mil. Kč. Na základě propojení a rozvoje obou projektů získala Česká republika harmoničtější podobu opatření a dosáhla významných úspěchů v boji proti daňovým únikům, což je zřejmé z celkové sumy zachráněných 1 410 mil. Kč v předmětném období.

 

Od začátku vzniku Kobra zachránila celkově 8 900 mil. Kč. V tomto roce došlo poprvé k dílčímu poklesu výslednosti projektu „Kobra“. Avšak elementární příčinou tohoto poklesu nebyla nižší efektivita práce, ale naopak reálný a tvrdý dopad výše uvedených opatření přijatých daňovou správou, na organizovanou trestnou činnost. Organizátoři trestné činnosti na poli daňovém se nové situaci obtížně přizpůsobovaly a byly nuceni trestnou činnost více segmentovat, tedy realizovat v menších objemech u více zapojených subjektů.

 

Z uvedené skutečnosti plyne a lze pozitivně hodnotit snížení částek (na desetitisíce, max. jednotky milionů), které se pachatelé snažili získat prostřednictvím neoprávněně uplatněných nároků na odpočet případně čerpáním nadměrných odpočtů DPH.

 

V roce 2017 Kobra odhalila celou řadu organizovaných zločinů a mezi nejúspěšnější akce tohoto roku lze zcela jistě zařadit případ „STONE“, během něhož podnikaví „obchodníci“ s reklamou působili ve 21 obchodních korporacích, ve kterých v reálu část korporací nerealizovala jakoukoliv podnikatelskou činnost, pouze vytvářela fiktivní obchody. Touto akcí bylo zabráněno předpokládané škodě v souhrnné částce 415 mil. Kč.

 

Další velmi závažnou a zásadní akcí ve smyslu krácení daní byla kauza „TOPAS“. Pachatelé pořizovali z Rakouska a z Německa pohonné hmoty, avšak nepřiznávali z nich DPH. Toto nezákonné jednání zapříčinilo škodu ve výši 1 400 mil. Kč.

 

K detekování nelegální činnosti se škodou ve výši 260 mil. Kč došlo také v rámci šetření obchodování s drahými kovy. Akce nazvaná „AGAMA“ odhalila neevidované pořizování zboží z JČS, kdy následně zboží převzaly a nadále prodaly nekontaktní PO, které DPH neodváděly. V uvedené trestné činnosti bylo pokračováno i formou vystavování daňových dokladů, díky kterým byly nárokovány vysoké nadměrné odpočty.

 

Další ze zásadních činností FS byly realizované kontrolně exekuční akce, a to zejména ve spolupráci s CS. Díky těmto akcím se zamezilo ztrátám na inkasu při výběru daní v řádu milionů od daňových dlužníků. Mezi větší exekuční akce tohoto roku se dále řadily „Vršovice“, které příslušný správce daně organizoval ve spolupráci s partnerským Celním úřadem opakovaně, kdy pouze v rámci těchto akcí byla vymožena částka přes 53 mil. Kč. Nelze ani opomenout akci „Karlín“, při které bylo od 30 daňových dlužníků vymoženo přes 21 mil. Kč, z toho 18,8 mil. Kč v hotovosti a přibližně 3,11 mil. Kč v movitých věcech.

 

V roce 2017 pokračoval rozvoj spolupráce s FAÚ. Počet informací postupovaných z FAÚ zůstává řádově na úrovni posledních let, měnil se však jejich obsah, na čemž má významný podíl mimo jiné i zavedení plošných opatření FS, tedy kontrolních hlášení a EET. Výměna informací měla zvyšující se tendenci zaměřenou na praktické a včasné využití, s hlavním cílem detekce neustále rozvíjených transakčních i obchodních praktik, užívaných FO i PO, jejichž důsledkem bylo vědomé krácení jim zákonem stanovených povinností. V tomto rámci byly zohledňovány rovněž nově rozvíjené trendy např. v oblasti tzv. kryptoměn. S ohledem na fiskální dopad zůstává středem zájmu FS zejména oblast daňové trestné činnosti v oblasti DPH, realizované koordinovaným účelovým postupem personálně, finančně či jinak spojených subjektů. Zpřesnění detekce a následné využití co nejoptimálnějších postupů a nástrojů v boji s daňovými úniky zůstává hlavním úkolem i trendem pro následující období.

 

Příklady nejzávažnějších oznámených trestných činů

Podaná oznámení FS podle ustanovení § 240 trestního zákoníku ve smyslu zkrácení daní byla uskutečněna v řadě případů. V souvislosti s vyhledávací činností vedenou v rámci kontrolní akce správce daně oznámil OČTŘ podezření na obchodníky s tabákovými výrobky. Byly zde zjištěny skutečnosti nasvědčující podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, kdy neznámý pachatel ve velkém rozsahu zkrátil daň z příjmů FO za zdaňovací období roku 2014 a 2015 a DPH za zdaňovací období roku 2014 a 2015 v celkové výši 12 mil. Kč.

 

Taktéž bylo podáno trestní oznámení na škodu ve výši 39 mil. Kč. Správce daně u daňového subjektu zahájil daňovou kontrolu DPH na prověřování uskutečnění obchodních případů, kdy předmětem byl nákup a prodej stavebního materiálu. Daňový subjekt v průběhu daňového řízení neprokázal, že oprávněně uplatnil osvobození od povinnosti přiznat daň při dodání zboží do JČS dle § 64 ZDPH. Dále správce daně prokázal daňovému subjektu, že věděl nebo mohl vědět, že se podílí na podvodu na DPH.

 

Dalšího závažného jednání s podezřením ze spáchání trestného činu zkrácení daně se mělo dopustit několik obchodních korporací. Naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu správce daně spatřoval v neprokázání oprávněnosti nároku na odpočet DPH, uplatněného z předmětných daňových dokladů dle ustanovení § 72 odst. 1 ZDPH a dále v účelovém snižování ceny pořízeného zboží při následném prodeji v souvislosti s prověřovaným řetězcem obchodů s komoditou mraženého kuřecího masa. Celková výše daňového úniku byla správcem daně vyčíslena v celkové výši více než 166 mil. Kč.

 

Meziroční značné zvýšení počtu trestních oznámení, resp. i vyšší hodnota oznamovaných škod byla zapříčiněna aplikováním kontrolních hlášení k DPH do praxe a z něj vyplývajících agregovaných výstupů, kdy byly detekované případy řešeny v rámci celorepublikové kontrolní pravomoci a působnosti. V neposlední řadě byl trend účinnější komparace dat z již zmíněných kontrolních hlášení a EET rozhodných pro zvýšenou efektivitu daňových řízení včetně skutečnosti, že správcům daně od roku 2017 k profesionálnější orientaci v problematice trestního řízení pomáhal GFŘ vydaný Metodický pokyn ke spolupráci OFS ČR s OČTŘ v oblasti bojů s daňovými úniky.

 

Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2017

 

 

Sdílet na Facebooku
Sdílet na Twitteru
Sdílet na LinkedInu
Please reload

Please reload

Archiv